Stanovisko autorů Regulačního plánu Městské památkové rezervace

Podepsaný originál textu najdete v kolonce Podepsané stanovisko a jeho doplnění.

---------------------------------------------------------------

Vyjádření autorů Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno (RP MPR) k záměru výstavby podzemních garáží pod náměstím Zelný trh

Vzhledem k tomu, že Odbor územního plánování a rozvoje MMB ve svém sdělení č. j.MMB/0218958/2010/Tu ze dne 22. 6. 2010 nepravdivě uvádí, že „řešení podzemních garáží na Zelném trhu je v souladu s ÚPmB a RP MPR“, jsme nuceni vydat toto prohlášení:

• Regulační plán MPR Brno chrání náměstí Zelný trh jako celek, kulturně-společenskou, památkovou i turistickou prioritu Brna, včetně historického podzemí.

Pokud se týká parkování automobilů, připouští pouze povrchová, početně omezená a uspořádaná stání ve vazbě na celkové architektonické a provozní řešení plochy náměstí. Další parkovací potřeby odkazuje na soustavu kapacitních hromadných parkovacích garáží, situovaných a plánovaných po celém obvodu historického jádra (viz příloha tohoto vyjádření).

• Záměr výstavby podzemních parkovacích garáží na Zelném trhu není ani v písemné, ani v grafické části RP MPR nikde uveden.

Požadavek jejich umístění na Zelném trhu by musel být řešen předcházející změnou Regulačního plánu, řádně projednanou s příslušnými orgány a schválenou Zastupitelstvem města Brna.

Tento požadavek by byl ovšem nerealizovatelný pro existenční konfrontaci se stávajícím historickým podzemím, které je t. č. v pokročilém stadiu rekonstrukce včetně zpřístupnění veřejnosti, a to za mnohamilionové finanční podpory EU. Stejná demoliční konfrontace by hrozila i rozvětvené síti sekundárních kolektorů inženýrských sítí, probíhajících poměrně mělce pod povrchem náměstí.

• Další argumenty proti podzemním garážím na Zelném trhu: Velká sjezdová kruhová rampa o průměru až 17 m, měnící proporce i tvářnost historického náměstí, rušivý závlek trvalé dopravy do klidové pěší a nákupní zóny trhu, nebezpečí porušení stability také kašny Parnas při zemních stavebních pracech, nebezpečí narušení historické nivelety terénu náměstí, archeologická hodnota území, resp. dal.

Závěr

Smyslem tohoto prohlášení je především včas upozornit a varovat řídící politické i odborné orgány MMB, které v dobré víře, že územně a stavebně-technicky je všechno v pořádku, mohly být uvedeny až v katastrofický omyl vinou citovaného nepravdivého vyjádření svého OÚPR.

Následně, v druhé řadě nám jde také o to, aby Regulační plán MPR Brno a tedy i naše jména nebyla spojována s výše uvedeným nesmyslným, devastačním záměrem.

Ing.  arch. Jiří Mikšík v.r.

Ing. arch. Josef Němec, CSc. v.r.

Brno, 19. 7. 2010

Příloha: Situace hromadných parkovacích garáží z grafické části Regulačního plánu MPR Brno (CO3)

Výsek hlavního výkresu Regulačního plánu MPR Brno (CO2)

Určeno k informaci vedoucích funkcionářů MMB, dotčených odborů MMB, Úřadu městské části Brno-střed, projektantům zainteresovaných na řešení Zelného trhu.

----------------------------------------------------------

Doplněk č.1 k vyjádření autorů Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno (RP MPR) k záměru výstavby podzemních garáží pod náměstím Zelný trh

HLEDISKA ÚZEMNĚ-PLÁNOVACÍ 

Naše negativní vyjádření k výše uvedenému záměru, vydané dne 19.7.2010, považujeme nejen z hlediska územně-plánovacího, ale i kulturně-památkového a realizačního nadále za varující a nevyvratitelné.

Pokud se týká úředně uplatňované územně-plánovací praxe za strany OÚPR MMB, došlo k nepochopení a ignoraci platného Regulačního plánu MPR Brno v těchto ohledech:

1. Jestliže podle obecně závazné vyhlášky Statutárního města Brna č.1/2006 v pasáži Zásady regulace území, kap. Prostorové uspořádání města, jsou nepřípustné stavby, jež „mohou být zdrojem závad nebo vlivů, které, dle charakteru lokalit jsou neslučitelné s pohodou v lokalitě samotné nebo v jejím okolí“.

Pak to jednoznačně platí pro soukromé podzemní garáže pod veřejným prostorem Zelného trhu. Jednalo by se o trvalý závlek nežádoucí, individuální, rušivé dopravy do těžiště pěší zóny s veřejnou funkcí tradičního trhu ovoce, zeleniny a květin, dále pořádání vánočních a velikonočních trhů, různých slavností jako např. Dnů Brna atd. Protože by se jednalo o soukromé nájemné garáže, jak by se řešily kolize s jejich nároky na nepřetržitý provoz návštěvníků hotelu a soukromých nájemců? Nešlo by nakonec o omezení, až přerušování poslání Zelného trhu, tedy o jakousi plíživou privatizaci části tohoto náměstí?

Tyto, ale i další otázky navozují neslučitelnost individuálních a celospolečenských zájmů.

2. Tatáž vyhláška ve specifikaci funkce plochy pro dopravu uvádí „přípustnost parkovacích stání, odstavných stání a garáží ve všech stavebních územích, pokud není územně-plánovací dokumentací stanoveno jinak“.

Skutečnost v daném případě je taková, že navazující dokumentace tj. RP MPR existuje a stanovuje 22 pozic hromadných parkovacích garáží, mezi nimiž není prostor Zelného trhu uveden.

3. Podle obecně závazné vyhlášky Statutárního města Brna č.28/2006, čtvrtý čl., se zařazují objekty hromadných garáží mezi závazné prvky regulace. Za takové je třeba považovat i garáže s kapacitou 58 míst, plánované pod plochou Zelného trhu. Ty však nejsou v RP MPR nikde vyznačeny a ani nejsou uvedeny v seznamu hromadných garáží v příloze č.2 této vyhlášky.

To opět dokládá nepravdivost tvrzení OÚPR MMB o souladu podzemních garáží na Zelném trhu s ÚPmB a RP MPR.

4. Vítězný návrh atelieru RAW na úpravu Zelného trhu z roku 2008 předpokládal vymístit určitou omezenou část venkovních parkovacích stání z plochy náměstí do parcely rekonstruovaného hotelu, což bývá v takových případech určitým vhodným řešením.

Vzniká otázka, proč OÚPR MMB ten podnět neuplatnil a neprosadil jako podmínku při vydání stavebního povolení k rekonstrukci uvedeného hotelu. To bylo následně vydáno k 20.5.2009 a určuje pouze zajištění tzv. parkovací odvozové služby, jako je tomu např. u hotelu Comsa na Šilingrově náměstí.

ZÁVĚR

Dle našeho přesvědčení nelze v územně-plánovacím procesu nadřazovat soukromý zájem nad zájmem veřejným. V tomto případě nelze připustit narušování nebo oklešťování či přerušování celoměstsky významných funkcí Zelného trhu.

Argument o možném a vítaném „uklizení“ alespoň několika překážejících automobilů v historickém jádru je falešný a neúčinný, protože by nešlo o veřejně přístupné parkovací garáže, ale de facto o další rozšíření automobilového provozu na Zelném trhu s motivací soukromého podnikání a zisku v rámci pronájmů.

V této souvislosti znovu opakujeme, že výstavbu parkovacích garáží pro MPR plně podporujeme s tím, že budou umísťovány dle platného RP, tj. po celém obvodu historického jádra města Brna, takže dostupnost jejich soustavy se po kompletní realizaci bude pohybovat v optimálním rozmezí tj. nejvýše do 200m.

Ing.  arch. Jiří Mikšík v.r.

Ing.arch. Josef Němec, CSc. v.r.

Brno, 18.8.2010

--------------------------------------------------

Doplněk č.2 k vyjádření autorů Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno (RP MPR) k záměru výstavby podzemních garáží pod náměstím Zelný trh (Zelny th garaze vyjadreni-doplnek c2.doc (30 kB))

HLEDISKA KULTURNĚ-PAMÁTKOVÁ

Současně jako podnět k přezkumu, týkající se rozhodnutí o přípustnosti stavby soukromých parkovacích garáží pod veřejnou plochou náměstí Zelný trh, vydané Odborem památkové péče Magistrátu města Brna (OPP MMB) dne 14.1.2010 pod č.j.MMB/0253388/2009.

Naše negativní vyjádření k výše uvedenému záměru, vydané dne 19.7.2010, považujeme nejen z hlediska územně-plánovacího, ale i kulturně-památkového a realizačního nadále za varující a nevyvratitelné.

Pokud se týká citovaného rozhodnutí OPP MMB jako správního orgánu státní památkové péče, uvádíme:

1. Základní kulturně-památková charakteristika náměstí Zelný trh

Plocha náměstí Zelný trh je součástí Městské památkové rezervace Brno, prohlášené nařízením vlády ČSR č.54/1989Sb. Toto náměstí vzniklo již v době raného středověku jako těžiště čtvrti se slovanským osídlením. Jeho středověký půdorys i stoupající terénní reliéf zůstaly v podstatě beze změny až do dnešních dnů. Je proto ve svém celku také velmi důležitým územím archeologických nálezů ve smyslu zákona ČNR č.20/1987Sb. i navazující úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, která je od 1.6. 2002 součástí právního řádu ČR.

V současnosti je náměstí Zelný trh zcela dochovaným urbanisticko-památkovým souborem a kulturně-společenskou i památkovou prioritou města Brna. Udržuje si staletou a stále živou tradici vnějšího celoplošného trhu zeleniny, ovoce a květin. Patří k vizuálním symbolům Brna jako podnož národní kulturní památky areálu Petrova, s vysoce frekventovaným pěším i turistickým provozem.

Přímo ve středu náměstí se nachází jeden ze skvostů brněnského baroka – rozměrná kašna Parnas, dílo Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Neméně významná a historicky cenná je i rozsáhlá soustava podzemních sklepení pod povrchem náměstí, zvaná Labyrint. Jeho rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti se v současné době realizuje za vysoké podpory z evropských strukturálních fondů.

2. Důsledky plánované výstavby soukromých pozemních garáží pod veřejným prostranstvím Zelného trhu

Projektová dokumentace „Podzemní garáže Zelný trh - studie“, zpracovaná společností Arch.Design s.r.o. Brno, o jejíž podmíněné přípustnosti kladně rozhodl OPP MMB svým rozhodnutím č.j.MMB/0253388/2009, vykazuje tyto hlavní závady, ohrožující kulturně-historickou podstatu náměstí Zelný trh:

1. Vjezd do podzemních garáží je řešen plošně rozsáhlou a otevřenou kruhovou rampou o průměru 17metrů, čímž by vzniklo velké narušení historické nivelety náměstí ve formě zářezu klesající komunikace do podzemí. Z poměrně velké části náměstí by tak vznikla dopravní plocha, která by musela být opatřena technickými prvky (zábradlí, osvětlení, semafory, dopravní značení). Tato dopravní stavba by byla v rozporu s památkovou ochranou historické nivelety i návrhem úpravy náměstí od atelieru RAW, který byl vybrán a schválen k realizaci, včetně odsouhlasení památkovými orgány.

2. Konstrukční řešení podzemních garáží by se destruktivně dotklo soustavy historických podzemních sklepů ať už přímo demoličně, nebo změnou statické stability sklepů po odtěžení zeminy, či při budování nosných konstrukcí garáží. V tomto ohledu setrvává i nebezpečí dodatečně nuceného zvýšení historické nivelety náměstí tam, kde se skutečné výměry výšek a rozměry sklepů mohou lišit od projekčně předpokládaných. To by bylo z hlediska památkové ochrany opět nepřípustné a znamenalo by značné vícenáklady.

3. Demoliční ohrožení kašny Parnas je zřejmé již z toho, že stavbou garáží má být těsně, až na doraz, obklopena ze dvou stran – jižní a východní. Pokud se týká statické stability kašny, jedná se o náročné sochařské dílo, sestavené z mnoha rozměrných bloků a balvanů, umístěných na původních cihelných základech a na nestabilním geologickém podkladu sprašových hlín. Její základy obsahují řadu dutých prostorů a kanálů. Narušení soudržnosti kašny může nastat při jakýchkoliv otřesech, přenášených geologickým podložím ze stavební činnosti. Celoplošné statické zajištění kašny Parnas v předstihu by bylo dle vyjádření znalců-statiků nezbytné a znamenalo by mj. mnohamilionový vícenáklad.

4. Vložením podzemních garáží pod povrch náměstí Zelný trh by se tam zásadně změnilo geologické prostředí včetně hydrogeologických poměrů, což by zřejmě negativně ovlivnilo historické podzemní sklepy i jižní a východní obestavbu náměstí, s důsledky vyvolaných sanačních investic.

5. Z hlediska archeologického je toto náměstí lokalitou prvého řádu. Odtěžením historického terénu by vznikla nenahraditelná ztráta dokladů nejstaršího slovanského osídlení na území historického jádra Brna.

3. Zákonné podněty k přezkumu správního rozhodnutí Odboru památkové péče MMB č.MMB/0253388/2009 ze dne 14.1.2010

Pro zachování trvalosti a jistoty v zabezpečení ochrany památek a prostoru Zelného trhu považujeme za nezbytné dodržovat v plném rozsahu příslušná zákonná ustanovení.

K přezkumu proto uvádíme:

• Porovnat cit.rozhodnutí s dikcí §14, odst.3 zákona č.20/1987Sb. v platném znění, kde se uvádí „….základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně-historických hodnot, které je nutné zachovat“

• Porovnat cit.rozhodnutí s nařízením vlády ČSR č.54/1989Sb. a to s dikcí §3 odst.b), kde je uvedeno: „v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace“

• Porovnat cit.rozhodnutí s nařízením vlády ČSR č.54/1989Sb. a to s dikcí §3 odst.c), kde je uvedeno: „úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického prostředí rezervace“

• Porovnat cit.rozhodnutí s nařízením vlády ČSR č.54/1989Sb. a to s dikcí §3 odst.e), kde je uvedeno: „úpravy terénní i sadové a stavby technického vybavení v rezervaci musí být projektovány a prováděny se zřetelem k památkové hodnotě rezervace, jednotlivých objektů a jejich souborů i městských prostor a ploch“

• Odbor památkové péče MMB při svém rozhodnutí opomenul platný Regulační plán MPR Brno, který pod prostor náměstí Zelný trh neumísťuje žádné parkovací garáže. Vydáním rozhodnutí o přípustnosti jejich umístění, byť podmíněné, tak nerespektoval uvedenou závaznou územně-plánovací dokumentaci a rezignoval na hájení veřejného zájmu ve prospěch zájmů soukromých.

4. Závěr

Na základě výše uvedených informací a podkladů k přezkumu předpokládáme z našeho hlediska objektivní zjištění závadnosti záměru výstavby garáží i konkrétního ohrožení kulturně-památkových hodnot Městské památkové rezervace Brno v prostoru náměstí Zelný trh.

Jsme toho přesvědčení, že naše vyjádření dostatečně odůvodňuje vydání konečného rozhodnutí o nepřípustnosti stavby soukromých podzemních garáží pod veřejným prostorem Zelného trhu z hlediska státní památkové péče.

Ing.arch.Jiří Mikšík v.r.

Ing.arch. Josef Němec, CSc v.r.

Brno, 23.8.2010