V dopravě Brno investovalo do ulic v centru, odsun nádraží vázne

Z projektu železničního uzlu Brno vznikla v uplynulých čtyřech letech pouze první část dopravního nádraží. Plány na další stavby koalice složená z ČSSD, KDU-ČSL, Strany zelených a hnutí Brno 2006 nejdřív vrátila zpět. Nechala znova prověřit, zda bude výhodnější nádraží odsunout, jak to po léta prosazovala ODS, nebo nechat v centru. Nádraží si tam podle referenda přeje zachovat většina Brňanů. Koalice se při interpretaci odborné studie neshodla. Rozhodující však byl souhlas sociálních demokratů, kteří s ODS mají většinu v zastupitelstvu.

Primátor Roman Onderka (ČSSD) argumentuje při obhajobě odsunu evropskými dotacemi. Na jinou variantu je podle něj kvůli nutnosti měnit územní plán i dalším komplikacím nepůjde využít. Odpůrci odsunu naopak v zákulisí mluví o tom, že na investici pravděpodobně nikdy nedoje, EU prý nedá peníze na stavby ve variantě, jíž nepreferuje veřejnost.

Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, která už jednou získala územní rozhodnutí. To však později zrušil soud. V červenci dosáhla nového rozhodnutí, magistrát nyní rozhoduje o odvoláních. "Jsem přesvědčen, že územní rozhodnutí bude pravomocné na začátku příštího roku," řekl primátor. Podle něj však radnice, která přímým investorem není a nemůže věc popohnat, v mezičase nezahálela. Připravuje přeložku tramvajové trati z ulice Dornych na Plotní, což s přestavbou železnice souvisí, přes svou firmu Jižní centrum Brno řešila rozvoj lokality, která má k novému nádraží přiléhat. V oblasti se postavily nové domy, pracuje se na dalších.

Naopak volební lídr opoziční ODS současnou koalici za přístup k nádrží zkritizoval. Kvůli její nejednotě podle něj krachuje klíčový rozvojový projekt Brna. "Je široce známo, že dotační tituly jdou tam, kde se vedení dokáže shodnout. Spory oddalují řešení problému," řekl Kotzian ČTK. Stavbu v ceně převyšující 20 miliard korun aktuálně zmrazil ministr dopravy Vít Bárta (VV). Podle Onderky se však debata o financování obnoví, jakmile bude územní rozhodnutí.

Kromě odsunu nádraží vázne i stavba parkovacích domů v centru. Chybí tam asi 4500 parkovacích míst. Radnice domů naplánovala několik, žádný se dosud nezačal stavět. Podle představitelů města situaci zhoršila krize, která výrazně ztlumila ochotu podnikatelů se na stavbě podílet. Zbzdilo se i povolování staveb, Onderka však zdůraznil, že pro parkovací dům v Panenské ulici vedle Nové radnice je hotový archeologický průzkum a územní rozhodnutí má být vydáno brzy. "Do roka a do dne by se mělo začít stavět," uvedl.

Radnici hájil i tím, že řešila parkování na povrchu. Například na Veselé ulici technici namontovali k dřív volnému parkovišti závory. Žádný z řidičů tak nemůže odjet bez placení, což nutí šoféry stát tam krátkodobě. Násobně se zvýšil výběr parkovného. Podle Kotziana přesto vedení Brna v řešení parkování selhalo.

Jediný parkovací dům v jádru města, o jehož stavbu se nemusí starat radnice a který chce vyprojektovat i zaplatit soukromník, má paradoxně potíže. Proti garážím pod Zelným trhem se 33 parkovacími místy se zvedla kritika veřejnosti. Projekt údajně může ohrozit unikátní historické podzemí, které se pod náměstím nachází, i poškodit vzhled prostoru s barokní kašnou. V centru Brna tak dnes stojí jediný parkovací dům otevřený v roce 2005. Čtrnáctipodlažní budovu postavila společnost Imos, stavba pojme až 400 vozů.

Z dopravních staveb nadměstského významu se zkomplikovala příparava rychlostní silnice R43 na Svitavy. Soud ji vyškrtl z brněnského územního plánu, podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) se však stejně čeká na územní plán krajský.

V nedohlednu zůstává i propojení na Vídeň. Dostavba silnice R52 z Pohořelic do Mikulova má územní rozhodnutí pouze na krátký úsek u Pohořelic. Stavba by měla začít obchvatem Mikulova, je však otázkou, zda celá silnice bude dokončena v nadcházejícím volebním období. Odkládá se i rozšíření silnice z Břeclavi do Uherského Hradiště.

Přehled jednotlivých investic města Brna v oblasti dopravy v letech 2006 až 2010 (dokončené stavby v roce):

pozn.: Příspěvek na provoz zahrnuje znalecké a právní posudky, opravy komunikací, světelnou signalizaci, příspěvek na opravy a údržbu silnic a další.
zdroj: vedoucí magistrátního tiskového odboru Soňa Haluzová 

(Silnice-Železnice)