Slib referend má smutnou dohru

Druhé Švýcarsko z Brna nebude. Plán pořádat k zásadním záležitostem rozvoje města referenda se radniční koalici nepodařil. A to stoprocentně.

BRNO Zelení se neúspěšně pokusili zachránit jeden ze svých brněnských předvolebních slibů: pořádat referenda týkající se Brna.

Jediné, které se za jejich fungování ve městě uskuteční, může metropoli naopak poškodit: v neděli se obyvatelé Přízřenic a Dolních Heršpic rozhodnou, zda chtějí zůstat součástí města. Proto, že si hlasování vynutili.

Slib referend přitom přijala celá nynější radniční koalice, v níž kromě zelených sedí i sociální demokraté, lidovci a členové sdružení Brno 2006. Zavázali se výsledky plebiscitů respektovat, ale současně žádný nevyhlásili. Ani slibované nové hlasování o poloze hlavního nádraží se neuskutečnilo.

Náměstek primátora Martin Ander (SZ) zkusil změnu na poslední chvíli, když tento týden navrhl referendum ke garážím pod Zelným trhem. Podporu mezi zastupiteli nenašel. A dokonce jeho návrh odmítli i lidé, kteří proti stavbě bojují. "Je to nesmyslné řešení, tato věc by neměla dostatek hlasů pro to, aby byla závazná," tvrdí například jedna z aktivistek, Zlata Hálová.

Politici nejčastěji v souvislosti s hlasováním zmiňují problém nových staveb. V Brně tak kromě nádraží zní i trasa silnice R43 a další velké stavby. Zákon však přesně vymezuje, o čem možné hlasovat je a co zůstává pravomocí zastupitelstva. "Břemeno odpovědnosti leží na zastupitelích. I když nevylučuji referendum či anketu třeba jako pomoc v zásadní městotvorné otázce, nyní si žádné téma neumím představit," poznamenal lídr ODS pro nadcházející volby Robert Kotzian. Rozhodovat je podle něj třeba na základě faktů, ne momentální nálady a kampaní. "Ze slibů referenda se snadno může stát populismus. A u některých stran stal," poznamenal. Na rozdíl od Švýcarska, kde jsou hlasování na různých úrovních obvyklá, to v České republice zvykem není. Nejčastěji mají podobná hlasování podobu ankety a týkají se zásadních investic. Vlna jich byla před šesti lety při změně hranic krajů, například ve Studenci hlasovali o zachování portrétu Stalina na pomníku uprostřed obce.

Nejčastějšími jsou podle dostupných údajů právě referenda o oddělení části obce. Takové čeká nyní dvě čtvrti na jihu Brna. A výsledku se zástupci města spíš obávají. V úterý večer se všichni včetně primátora sešli na setkání s občany obou lokalit a přesvědčovali je, aby hlasovali proti odtržení. Přivezli s sebou mnohé sliby řešení problémů, které vyvolaly nespokojenost místních. Pozemky na Slunné louce, kde chtěl investor vystavět v těsné blízkosti rodinných domků velké sídliště, s ním město vymění za jiné. Primátor Roman Onderka (ČSSD) také slíbil změnu územního plánu a do budoucna dokonce nevyloučil ani to, že by se Přízřenice a Dolní Heršpice "osamostatnily" jako další městská část.

"Situace v Dolních Heršpicích a Přízřenicích se vyhrotila v rekordně krátkém čase. Přesto je referendum až mezní řešení, a ne všechny nástroje zastupitelské demokracie byly využity," soudí primátorův náměstek Oliver Pospíšil. I když se na úterním setkání někteří z posluchačů zaštiťovali také tím, že jsou stále pravověrní Brňáci, podle Pospíšila to tak není. "Pokud se odtrhnou, nebude to Brno, jak bývalo. A to by správný Brňan neudělal," soudí náměstek.

***

JEDINÉ BRNĚNSKÉ

Při hlasování nepřišlo dost lidí Nepočítáme-li celostátní referendum o vstupu do Evropské unie, je jediným brněnským veřejným hlasováním to, které se v roce 2004 týkalo polohy hlavního nádraží. Přišla k němu necelá čtvrtina voličů, tedy méně než polovina počtu potřebného pro to, aby byl pro politiky výsledek referenda závazný. Ačkoli tehdy výrazná většina hlasujících vyžadovala polohu nádraží v centru, nemuseli se jejich názorem politici řídit. Nevylučuje to ale fakt, že zastupitelé mohou výsledky respektovat. Nyní čeká Brno referendum pouze ve čtvrtích Dolní Heršpice a Přízřenice, které se chtějí odtrhnout od metropole.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno