Památkáři zachránili Zelný trh

Garáže pod náměstím se nebudou stavět. K zastavení plánování nenašli odvahu brněnští radní, přípravy zarazili památkáři. Soukromá firma zřejmě ostrouhá.

BRNO Plán soukromé firmy vybudovat mezi dlažbou a historickými sklepeními pod Zelným trhem v Brně podzemní parkoviště dostal nepřítele, kterého nepřekoná. Problém řešila vědecká rada Národního památkového ústavu – a jednoznačně řekla záměru ne.

Pravomoc expertů je pouze doporučením. Ale proti tak závažnému nesouhlasu si úřady v případě, že investor bude nadále o stavbu usilovat, netroufnou jít.

Například uznávaný architekt Josef Pleskot, který mimo jiné upravoval Jelení příkop Pražského hradu, podle zápisu z jednání poznamenal, že žádný soukromý vlastník si pod veřejným prostorem nemůže stavět, co chce. Závěrečné stanovisko říká, že klíčové je nakládání s významnými archeologickými terény Brna bez ohledu na investora. A zdůrazňuje význam ochrany Zelného trhu z pohledu urbanistického, uměleckého, architektonického i archeologického.

Radnice nyní neposkytne pozemky. Záměr končí

Aktivisté, kteří již několik měsíců bojují proti stavbě, se mohou radovat: i kdyby firma překonala nesouhlas památkářů, nezíská pozemky. Ty patří radnici a politici řekli, že je bez kladného stanoviska památkářů neposkytnou.

„Rozhodně nikdo nemusí mít obavy, že bychom nechali padnout nebo posunout Parnas,“ zažertoval náměstek primátora Oliver Pospíšil. Samo město ale nechtělo za posudek památkářů platit, podle Pospíšila bylo jeho zadání věcí stavební firmy. Památkáři ji předběhli a vyjádřili se sami.

Firma už podle neoficiálních informací aktivity kolem stavby umrtvuje. Včera se LN nepodařilo v jejím sídle zastihnout nikoho, kdo by se vyjádřil. Představitel firmy Magnum Real Estate Miroslav Vymazal ale letos v létě prohlásil, že jejich projekt odpovídá předpisům. Nelze tak vyloučit, že o územní rozhodnutí budou usilovat i vzdor zamítavému stanovisku památkářů.

Konečné slovo proto budou mít brněnští radní. Ti ještě před volbami s návrhem stavby garáží pro 58 aut předběžně souhlasili – náměstí patří městu a bez jejich kývnutí investor nemohl nic připravovat.

Těsně před volbami se díky petici nesouhlasících dostal problém i na program zastupitelstva – a to rozhodnutí posunulo, až vzniknou další posudky. Zabývat se jím má i zasedání v úterý.

Pro nové vedení radnice je nesouhlas památkářů i řešením dalšího problému. Město čerpalo od Evropské unie peníze na úpravu historického podzemí Zelného trhu, kde nyní finišují úpravy expozice. Ta se má otevřít na jaře. Pokud by však začala stavba garáží, bude minimálně část prostor potřeba uzavřít a zevnitř zpevnit, takže by město nesplnilo přísné podmínky získání dotace.

Základy garáží měly být těsně vedle kašny Parnas Prostor mezi povrchem náměstí a podzemím, kde měly garáže vzniknout, je totiž příliš těsný. Upozorňuje na to rovněž expert na brněnské podzemí Aleš Svoboda. „Všechny pohyby se zemí jsou problémové nejen co do ničení neporušených archeologických vrstev, ale i tlaků na klenby a základy staveb včetně kašny Parnas,“ upozornil. Od jejích základů měly být garáže vzdáleny jen asi 1,5 metru a měly narušit i historickou štolu vedoucí pod kašnu.

Proti záměru stojí petice, kterou podepsaly tisíce lidí včetně historičky Mileny Flodrové či spoluautora regulačního plánu městské památkové rezervace Josef Němec a jiných urbanistů. Občanské sdružení 4AM – Fórum pro architekturu a média vyzvalo ministra kultury, aby se případem zabýval kvůli ohrožení památkové rezervace.

***

JÁDRO SPORU

Malé garáže, ale velká rampa * Stavbu garáží prosazovala soukromá firma Magnum společně s majiteli chystaného hotelu v budově bývalé Cyrilometodějské záložny v dolní části náměstí. * V úzkém prostoru mezi povrchem náměstí a historickými sklepeními mělo vzniknout 33 míst pro auta lidí z okolí a 25 pro klienty hotelu. Cenu investoři neupřesnili, odhady mluví nejméně o 60 milionech korun. * Garáže měly ležet pod východní a jižní částí náměstí do půdorysu písmene L. * Vjezd měla zajistit půlkruhová rampa na rohu Zelného trhu a prodloužené Orlí ulice, průměr měla mít 17 metrů. * Stavba se měla odehrávat hloubením z povrchu a radní na ni zamýšleli navázat opravou povrchu Zelného trhu, pro niž už mají studii.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno