Onderka, nebo Kotzian? Kandidáti na primátora se shodnou téměř ve všem

Zřejmě nejzávažnější brněnský problém se týká přesunu nádraží. Roman Onderka (ČSSD) i Robert Kotzian (ODS) si shodně notují, že je nezbytné jej přesunout do Jižního centra.

Ministerstvo dopravy však letos v srpnu rozhodlo na přesun nádraží stopnout přísun peněz. "Rozpočet se mění z roku na rok, situace se tedy může změnit. Zatím to ale stejně vypadá, že čerpat peníze z evropských fondů bude možné až v letech 2016 až 2020," řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Těžkou hlavu bude mít budoucí koalice také z parkování. V centru Brna chybí podle odborníků tisíce míst. ČSSD i ODS přitom radí to samé. Stavět parkovací domy a podzemní garáže. Ty jsou však drahé. "Když se nenajdou soukromí investoři, musí se postavit na náklady města. Spíš než pro parkovací domy jsem pro podzemní garáže. Ale ne v centru, ale až na okružní třídě," myslí si kunsthistorička Petra Hlaváčková, která bojuje proti garážím pod Zelným trhem.

I co se týká kultury, se lídři obou největších stran víceméně shodnou - oba hledají peníze na stavbu Janáčkova kulturního centra a spoléhají na pomoc kraje i státu. A ČSSD i ODS svorně potopily kandidaturu Brna na Evropské město kultury roku 2015.

"Problém peněz v brněnské kultuře je obrovský a systémový. Na druhou stranu musím říct, že takovou podporu, jakou měl festival Měsíc autorského čtení za Romana Onderky, neměl nikdy před tím," řekl Petr Minařík z nakladatelství Větrné mlýny.

Velkým dluhem Onderkovy vlády jsou nová sportoviště. "Pro trénink mládeže je ve městě žalostně málo ploch. Pokaždé, když na radnici nastupuje nová vláda, věříme, že to změní, ale zatím to vždy zůstalo jen u slibů," kritizoval šéf 1. FC Brno Roman Pros.

Fotbalový stadion za Lužánkami dál chátrá, hokejový je v plánu, ale nejdřív musí nové vedení města sehnat peníze. ODS jej chce postavit za Lužánkami, ČSSD však u bohunického kampusu.

Řešení si žádá také Úrazová nemocnice. Tu chtěl bývalý ministr Julínek zrušit, do správy si ji ale nakonec převzalo město. Brněnská ODS se s tím už smířila. Nemocnici ale stále chybí peníze.

Velkou zátěží pro rozpočet města je Dopravní podnik města Brna. Město do něj musí každý rok vložit miliardu korun. Největší částky spolykají mzdy zaměstnanců a technická údržba tratí i vozů. "V budoucnu by byl výhodou jednotný vozový park. Ušetřilo by se na shánění náhradních dílů," popsala mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.

Dořešit je potřeba také silnici R43. ODS i ČSSD podporují bystrckou variantu. Tuto trasu však nedávno zhatil Ústavní soud. Jisté je, že další pokusy mohou následovat až po dokončení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. "Veřejné diskuse začnou na přelomu roku," slibuje radní David Macek.