Postoj Národního památkového úřadu

Níže a v odkazech naleznete zápis z Vědecké rady Národního památkového ústavu (zápis VR NPÚ) a stanovisko Národního památkové úřadu (NPU Praha). O členech Vědecké rady NPÚ se můžete dozvědět zde: Vědecká rada NPÚ Brno.docx

----------------------------------------------------------------

ZÁPIS z 5. zasedání Vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu konaného dne 26. října 2010 v Praze

zápis VR NPÚ

2. Plánované podzemní garáže Zelný trh Brno

(představili PhDr. Zdeněk Vácha, Mgr. Martin Číhalík, Ing. arch. Jaroslav Dokoupil, Ing. arch. Robert Juřík)

PhDr. Petr Kroupa zahájil bod představením přítomných hostů. Poté bylo úvodní slovo předáno PhDr. Zdeňku Váchovi, který se zabýval historických vývojem i současností Zelného trhu v Brně. Zelný trh spolu s náměstí Svobody představuje jeden z hlavních prostorů historického centra města Brna (dnešní městské památkové rezervace). V prostoru je prvotní doložené osídlení kladeno na základě nejstaršího horizontu archeologické statigrafie do poloviny 12. století . Ve 13. století již byla konstituována zdejší městská uliční síť. Nejstarší dochované zobrazení Zelného trhu pochází z roku 1645. Zde je možno již sledovat jeho základní znaky do budoucna. Na tomto vyobrazení bylo dokumentováno, jak byl tvar tržiště v zásadě už v této době stabilizován. Na mapě stabilního katastru z roku 1825 se zachovala již současná podoba (struktura) Zelného trhu. V současné době je Magistrátem města Brna plánována revitalizace náměstí. V roce 2009 byli proto osloveni čtyři architektonické ateliéry k vypracování návrhu nového řešení, z nichž na úpravu Zelného trhu byl vybrán návrh architektonického ateliéru RAW – RUSÍN&WAHLA (Doc. Ing. arch. Tomáš Rusín, Ing. arch. Ivan Wahla). Výstavba podzemních garáží však souvisí se soukromou investicí a zároveň adaptací objektu bývalé Cyrilometodějské záložny (1882) na hotel. Úprava se dotýká především archeologických terénů. Plocha je dnes prakticky z 80 % prozkoumána. Výzkumy zde provádí nestátní nezisková organizace Archaia pod vedením PhDr. Rudolfa Procházky, CSc. Již mělce, tedy pod současnou dlažbou Zelného trhu začíná vysoce cenný archeologický terén. Pod náměstí se také nachází soustava historických sklepení, která jsou upravena pro zpřístupnění veřejnosti.

K vlastnímu projektu „Podzemní garáže Zelný trh“ se vyjádřili Ing. arch. Jaroslav Dokoupil a Ing. arch. Robert Juřík, který je pověřen vedením projektu. Záměr výstavby garáží je v ateliéru rozpracováván od roku 2009. Jedná se o soukromou investici firmy Magnum, která kupuje a rekonstruuje objekty v centru, garáže dále spoluinvestují majitelé hotelu zřízeného v bývalé Cyrilometodějské záložně. Dle slov arch. J. Dokoupila je základním východiskem návrhu návrat lidí do centra, možnost nabídnout jim odpovídající komfort a snaha pro rezidenty zajistit parkování v dostupné vzdálenosti. Zároveň popsal stávající stav, kdy náměstí zaplňují svými vozy trhovci. Ti jako provozní zázemí trhu hojně využívají různé typy vozů. Za účelem přípravy projektu bylo provedeno také zjišťování počtu vozidel. Dále byly studovány příklady ze zahraničí, z nichž nejblíže je plánované úpravě úprava náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice v St. Pölten. Poukázal také na problémy s parkováním v centru města Brna. V současné domě jsou připravena stání v místě Panenské, kde je již zajištěn investor, a v blízkosti Janáčkova divadla, zatím bez investora. Ve výhledu by zde měly vzniknout parkovací domy. Arch. R. Juřík představil vlastní projekt, u něhož bylo předem stanoveno několik základních tezí. Plánované garáže se musí především vyhýbat významným archeologickým součástem plochy, tzn. sklepením nebo také pozůstatkům studny aj. V prostoru náměstí návrhem nově vznikají čtyři úrovně – povrch, garáže, kolektory, sklepy. Z hlediska vzájemných souvislostí je navrženo zpevnění a stabilizování sklepů i kolektorů. Výstavba z důvodu zachování funkčnosti Zelného trhu bude probíhat ve dvou etapách. Zásahy prováděné podzemí by se neměly projevit nad povrchem. Výdechy i únikové východy tak budou vedeny přes rampu a hotel (bývalou budovu záložny). K prezentovanému záměru bylo vydáno kladné rozhodnutí.

Bod 2. – Dotazy, komentáře

PhDr. Zdeněk Dragoun se zajímal, pro jaký počet aut jsou jednopodlažní garáže plánovány. – Arch. R. Juřík: celkem 58 parkovacích stání, z toho 33 pro rezidenty a ostatní pro hotel.

Prof. Miloš Stehlík požadoval po projektantech přesvědčivé zdůvodnění nezbytnosti akce, zda se Brno bez garáží skutečně neobejde, dále zda jsou zpracovatelé v kontaktu s architekty Rusínem a Wahlou. Zároveň nebyl přesvědčen, že vchod do garáží musí být realizován z veřejného prostoru. – Arch. J. Dokoupil: S ohledem na plánovanou investici byla s ohledem na historické jádro hledána optimální plocha parkoviště. Kladl si otázku, kde jinde lze v rámci centra Brna řešit podzemní garáže. Tato otázka je jinak obtížně řešitelná a to jak z hlediska vlastnické struktury, tak z hlediska struktury urbanistické.

Ing. arch. Naďa Goryczková se dotazovala, zda v místě dochází ke kolizi plánovaných garáží a sklepů. – Arch. R. Juřík: Ke kolize díky dostatečnému odstupu nedochází.

Ing. Jan Vinař se tázal na náklady stavby, tj. zda je vynaložené úsilí úměrné plánovanému využití. Domníval se, že vozy návštěvníků může portýr odvézt na jiné parkovací místo. Dále není zřejmé, kolik zaplatí za parkovací stání rezidenti. Za vysoké ceny dle jeho názoru v těchto garážích nebudou parkovat běžní rezidenti. – Arch. J. Dokoupil: Předběžná cena parkovacího stání je odhadována 750 tis. Kč. – PhDr. Zdeněk Dragoun se zde podivoval nad určením ceny, neboť cena ve výši 750 tis. Kč v Praze je běžná u rozsáhlejších typů staveb; zde navíc cena realizace bude narůstat o více stavebních a jiných zásahů. Nelze pochybovat, že firma Magnum bude požadovat návratnost své investice. Za nežádoucí však považoval budovat z hlediska zájmů soukromé firmy parkovací stání pod zemí na veřejném prostoru.

Pavel Jerie chtěl vědět, zda byly předem prověřeny hydrogeologické poměry. – Arch. R. Juřík: V místě jsou nesoudržné hydrogeologické poměry, proto byly vypracovány příslušné posudky. Na jejich základě se ukazuje, že se spodní vody nachází pod úrovní garáží. Dosud byla provedena geologická rešerše a připraven geologický průzkum. Arch. J. Dokoupil doplnil, že dosud nebylo nezahájeno územní řízení, proto další průzkumy budou provedeny teprve poté.

Ing. arch. Jiří Merger se zajímal, proč nebylo uvažováno o výtazích na místo nástupní rampy. – Arch. J. Dokoupil: I tato varianta byla promýšlena, objekt však nesmí mít vyústění na náměstí. Arch. R. Juřík k tomu uvedl, že výtah navíc nelze přesunout do hotelu či do nějakého dvora. Dále arch. J. Dokoupil komentoval skutečnost, že dochází k odsunutí garáží od hotelu, aby nebyly poškozeny historické sklepy, proto vzniká vstupní rampa ve spodní části náměstí.

Ing. arch. Josef Pleskot na tomto místě odmítl řešit, kde bude situována rampa, neboť společenskou užitečnost garáží viděl jako nulovou. Domníval se, že žádný soukromý vlastník si pod veřejným prostorem nemůže stavět, co chce, a okupovat tak tento prostor. Problém viděl spíše v etické otázce, zda tuto zakázku jako architekt přijmout, neboť efektivita výstavby garáží je nulová. – Arch. J. Dokoupil: Dle svých slov nezapochyboval o možnosti zakázku přijmout, neboť se staví proti veřejnému kapacitnímu stání pod Zelným trhem. V prostoru naopak přijímá pouze nízkokapacitní parkování. Arch. R. Juřík doplnil, že příslušný pozemek si soukromý investor koupí.

PhDr. Zdeněk Dragoun se tázal na vazbu sklepů. – PhDr. Zdeněk Vácha: Sklepy nejsou vázány na sousední domy, neboť sklepení jsou ražená a nad nimi se nachází archeologický terén.

Prof. Ing. akad. arch. Václav Girsa, DrSc. se tázal zpracovatelů, v jakém rozsahu jsou seznámeni s limity MPR. Zásahy tohoto typu v MPR jsou totiž z hlediska zájmů státní památkové péče nežádoucí. Například na náměstí Republiky v Praze šlo při budování podzemních státní obchodního centra o velký zásah do archeologických terénů v evropském měřítku, neboť zde byly zničeny významné archeologické terény v Pražské památkové rezervaci zapsané na Seznam světového dědictví. – Arch. J. Dokoupil: Snažil se ukázat, že se archeologické nálezy v místě předpokládají a v projektu respektují.

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: Z hlediska hospodaření s archeologickými prameny je zásah nepřípustný. Pochyboval o finanční částce na jedno stání uváděné výše, proto zjišťoval, zda v ní kalkulována také cena za vlastní archeologický výzkum. – Arch. J. Dokoupil: Prozatím se vše nachází ve fázi přípravy dokumentace pro územní řízení.

V této dotazové části Mgr. Martin Číhalík podal souhrn k vydaným odborným vyjádřením územního odborného pracoviště NPÚ v Brně. Historie kauzy sahá zhruba do roku 2005 a souvisí s přestavbou záložny na hotel. V roce 2005 památková rada ÚOP návrh nedoporučila, v roce 2006 však ÚOP vydalo kladné vyjádření s podmínkou zachovat sklepy a stávající podobu náměstí. V roce 2007 vznikla architektonická studie a byl vydán negativní postoj ke garážím s rampou.

Prof. PhDr. Pavel Zatloukal se dotazoval, v jaké fázi je studie ateliéru Rusín a Wahla. – Arch. R. Juřík: Úprava povrchu a vybudování garáží půjdou spolu jedním řízením. Mgr. M. Číhalík doplnil, že město poskytlo souhlas se stavbou garáží pod svým pozemkem.

Ing. arch. Naďa Goryczková chtěla vědět, zda bylo zahájeno územní řízení. – Mgr. M. Číhalík: Správním řízením proběhly dvě studie k záměru, které bylo dotaženo vydáním závazného stanoviska. – Dále se zajímala, zda byly vždy zohledněny podmínky archeologie. – Mgr. M. Číhalík: Potvrdil vyjádření archeologů. – Zde chtěla také znát, zda se ke kauze vyjadřoval Archeologický ústav AV ČR v Brně. – Mgr. M. Číhalík: Dosud nikoliv. Doplnil jej zde arch. R. Juřík tím, že je s ústavem připravena konzultace.

Ing. arch. N. Goryczková uzavřela tuto krátkou diskusi a položila přítomným členům otázku k vyjádření:

Považujete zřízení soukromých garáží pod Zelným trhem v Brně za přípustné z hlediska zájmů státní památkové péče?

Bod 2. – Postoj jednotlivých členů k položené otázce

Prof. PhDr. Miloš Stehlík: Ne.

PhDr. Petr Kroupa: Zdržel se.

Pavel Jerie: Ne.

Ing. Jan Vinař: Ne.

Prof. PhDr. Pavel Zatloukal: Ne.

Ing. Božena Pacáková: Ne.

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: Ne.

Ing. arch. Věra Kučová: Ne.

Prof. Ing. akad. arch. Václav Girsa, DrSc.: Ne.

Prof. PhDr. Mojmír Horyna: Ne.

Doc. PhDr. Josef Štulc: Ne.

PhDr. Ivan Muchka: Ne.

Doc. Ing. Petr Kotlík, CSc.: Ne.

Ing. arch. Josef Pleskot: Ne.

PhDr. Zdeněk Dragoun: Ne.

Ing. arch. Karel Kuča: Ne.

Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D.et Ph.D.: Ne.

Ing. arch. Jiří Merger: Ne.

Bod 2. - Souhrn:

V případě otázky panovala jednoznačně negativní odpověď. Z pohledu členů Vědecké rady GŘ NPÚ je tak zřízení soukromých garáží pod Zelným trhem v Brně nepřípustné. Klíčovým je nejen etický aspekt nakládání s veřejným prostorem, ale ze strany památkové péče především nakládání s významnými archeologickými terény historického jádra města Brna.

Zapsala 26. 10. 2010 Mgr. J. Vlčková, Ph.D., kontakt: vlckova@up.npu.cz, 257 010 115.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stanovisko Národního památkového úřadu k záměru vybudování podzemních garáží

 NPU Praha.pdf 

Brno-město, Zelný trh, městská památková rezervace Brno (rejstř. č. ÚSKP 1049) – vyjádření podle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, k záměru vybudování podzemních garáží pro účely přezkumného řízení vedeného Krajským úřadem Jihomoravského kraje.

Na základě vaši žádost JMK 158478/2010 z 12. 11. 2010, která nám byla v předmětné věci doručena dne 19. 11. 2010, sdělujeme:

Národní památkový úřad, ústřední pracoviště, pokládá záměr na stavbu podzemních garáží pod prostorem Zelného trhu v městské památkové rezervaci v Brně z nepřijatelný z důvodů ochrany urbanistického, uměleckého, architektonického a archeologického dědictví, stejně jako z důvodů obecně kulturně-historických a společenských.

Odůvodnění:

Městská památková rezervace v Brně byla vyhlášena Nařízením vlády č. 54/1989 Sb., ze dne 19. dubna 1989, o prohlášení území historických jader města Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace, které nabylo účinnosti dne 1. června 1989. Toto nařízení obsahuje v § 3 základní podmínky pro péči o tuto rezervaci a v nich se m.j., uvádí, že „v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace“ (odst. b), „úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického prostředí rezervace“ (odst. d), „úpravy terénní i sadové a stavby technického vybavení v rezervaci musí být projektovány a prováděny se zřetelem k památkové hodnotě rezervace, jednotlivých objektů a jejich souborů i městských prostor a ploch“ (odst. e), „při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby“(odst. f).

NPÚ - ústřední pracoviště má za to, že záměr vybudování podzemních garáží obsluhovaných otevřenou rampou přímo z prostoru jednoho z nejvýznamnějších náměstí PR, je v přímém rozporu s těmito podmínkami.

Posouzení záměru je přitom nezbytné vztahovat nejen přímo k navrženému místu, ale k významu Zelného trhu v celku celé MPR Brno. K tomuto proto pokládáme za potřebné uvést širší komentář:

Pro městskou památkovou rezervaci v Brně je, na rozdíl od velkého počtu větších historických měst ČR s chráněným historickým centrem, zcela charakteristická a cenná situace historické uliční sítě a na ni navazující hmotové struktury, která je předmětem ochrany ve smyslu výše uvedeného Nařízení vlády. Náměstí Zelný trh, jehož původní název byl Horní trh (též Horní náměstí), vzniklo ve 13. století, v rámci přerodu Brna v královské město, jak z hlediska jeho právního statusu, tak i z hlediska jeho lokačního vývoje, který je rozeznán zejména díky archeologickým průzkumům posledních desetiletí, které přinesly řadu údajů napomáhajících rekonstrukci vývoje hlavní urbanistické struktury jeho nejstaršího městského období.

Středověké Brno bylo největším městem 13. století na Moravě. Dnešní Zelný trh má zcela zásadní význam v tom, že ze starší uliční struktury, která se stala základem půdorysu historického jádra a respektovala dálkové komunikační trasy, je Zelný trh v jádru prakticky jediným standardním náměstím s pravidelnějším půdorysem, vymezující základ pro obvodovou zástavbu tohoto historického tržiště. Raně středověká komunikační síť například vymezila základní vidlici, v níž bylo jako „Dolní náměstí" stabilizováno dnešní náměstí Svobody; obdobně tomu bylo i v případě Zelného trhu, vymezeného nejspíš v raném 13. století při diagonálně položené cestě, později mezi Brněnskou bránou a Židovskou bránou. O to zajímavější je při sledování vývoje půdorysné struktury brněnské MPR patrná snaha získat v organismu jádra pravidelný prostor, a to se podařilo právě u Zelného trhu. Proces posílení pravidelného prostoru potvrzuje například druhotná vestavba objektu u severozápadního vyústění náměstí, která vytvořila nároží při vyústění dnešní ulice Starobrněnské a boční piazettu před dnešní budovou Divadla Na provázku. Pevnější obrys náměstí, který by odpovídal hlavním prostranstvím pravidelně lokovaných měst, byl nově posílen na počátku 18. století usazením sloupu Nejsvětější Trojice od Antonína Schweigla v linii spojující nároží domů při západním obvodu náměstí.

V centrální pozici náměstí byla mezitím na konci 17. století (1691-95) vztyčena monumentální kašna Parnas koncipovaná prominentním dvorským architektem Johannem Fischerem z Erlachu, která nahradila dřívější kašnu z renesančního období, situovanou na méně výrazném místě v severozápadní části prostoru. Právě kašna Parnas, ve své podobě grotty s náročným ikonografickým programem, tvoří srdce náměstí, je zcela unikátní v rámci celé České republiky a její důstojné uplatnění v nefragmentované ploše náměstí je velmi významnou hodnotou místa a jakékoli zásahy do podzemních prostor mohou ohrozit její funkce.

Zelný trh, ačkoliv prostorově rozsáhlejší než nyní „hlavní" náměstí Brna (tedy Náměstí Svobody), si do současné doby uchoval mnohem intimnější charakter, determinovaný klidovou funkcí tržiště, v němž pěší pohyb je logicky statičtější a prolínání s dopravou je nežádoucí až nebezpečné. Rovněž hygienické požadavky na prezentování potravin na otevřeném prostranství vyžadují pečlivé zvažování míry motorové dopravní obslužnosti, ve které by měla být logicky upřednostněna pouze ta přímo spojená s funkcí tržiště, doplněná o nezbytné vazby pro další budovy okolo náměstí, s upřednostněním těch, které jsou určeny společenským, veřejným funkcím (divadlo, muzeum).

Jakkoli tyto aspekty nejsou rozhodující z hlediska památkové péče, je potřebné je připomenout, protože prodejní klidová funkce Zelného trhu tvoří nezpochybnitelnou součást historických hodnot tohoto místa.

Na rozdíl od dalších částí brněnské památkové rezervace je i výšková hladina zástavby vymezující prostor Zelného trhu jednotnější, respektující jeho barokní etapu, tedy etapu, k níž patří jak hlavní hmoty náměstí obklopující a ve které vznikly i obě významné skulpturální památky tohoto prostranství.

Je rovněž obecně známou skutečností, že návrh se těsně dotýká velmi cenných podzemních prostor historických sklepům které byly v podzemních částech Zelného trhu nalezeny a jsou postupně opravovány a právě v nedávné době i zpřístupněny veřejnosti. Nezanedbatelným důvodem pro odmítnutí podzemních garáží (bez ohledu na jejich investora a uživatele) je proto podzemí Zelného trhu. Složitá situace nalezených prostor a sklepů je cennou součástí historie města a vypovídá o jeho utváření a funkcích daného místa. Zejména v baroku se v brněnském jádru rozvířilo hloubení dalších (hlubších) pater sklepů hornickým způsobem, již bez ohledu na nadzemní situaci a vazbu domů. Sklepy byly hloubeny tedy nejen pod domy, ale i pod veřejným majetkem a právě v prostoru pod Zelným trhem jsou o tom četné doklady. Právě pod Zelným trhem je toto historické dědictví prokázáno a bylo by nezodpovědné narušit statiku celého systému, popř. zasahovat radikálním způsobem do ploch sousedních s cílem vytvoření souvislého prostoru garáží. Nezanedbatelné jsou obavy o funkční zázemí výše uvedené mimořádně cenné kašny Parna. Z tohoto důvodu je posuzovaný záměr i v přímém rozporu s principy Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltské úmluvy), která je součástí právního řádu ČR, neboť cenné archeologické situace je nutno maximálně chránit v nedotčeném stavu. případně jejich obsah zkoumat pouze z výjimečných důvodů, což není proponovaný záměr soukromého investora.

Význam Zelného trhu v urbanistické struktuře městské památkové rezervace v Brně je tedy zcela mimořádný. Zelný trh je zcela zásadním až ikonickým prostorem nejen z hlediska hodnot památkové rezervace, je jako jedno z nejvýznamnějších míst vnímán i obyvateli Brna. Jeho prostorová celistvost by měla být primárním cílem jakýchkoli úvah o jeho využívání. Na rozdíl od většiny dalších náměstí v Brně i v současné době plní historickou funkci tržiště, a to ve vzácné autentické funkci tržiště s regionální zemědělskou produkcí, tedy tržiště, jehož funkce zůstala jedinečná a kontinuální i v době totálního potlačení soukromého prodeje a proto patří k nejvýznamnějším fenoménům Brna. V tomto směru je velmi nebezpečné usilovat o jakékoli zbytečné funkční a prostorové úpravy. Autenticita trhů na Zelném trhu vytváří věrohodný kolorit MPR, je neorganizovanou součástí genia loci Brna, tvoří důležitou součást nemateriálních aspektů chráněného kulturního dědictví a v neposlední řadě posiluje metropolitní atributy města Brna.

Na základě vědomí toho, že téma plánovaných garáží pod Zelným trhem je předmětem občanské nespokojenosti, která vyústila i do petičního jednání a při vědomí výše popsaného významu Zelného trhu v rámci PPR, bylo téma přijatelnosti navrhovaných garáží zařazeno i na zasedání Vědecké rady generální ředitelky NPÚ, které se konalo dne 26. října t. r. Na tomto zasedání byla členům VR připomenuta geneze vývoje a zároveň byl záměr představen projektantem. Po seznámení se všemi souvislostmi byl vysloven jednomyslný závěr VR o tom, že podzemní garáže jsou pod Zelným trhem nepřijatelné, a to jak z hlediska památkových hodnot náměstí, složité podzemní situace, ohrožení archeologických terénů a v neposlední řadě i významné historické kašny Parnas, tak ale i z hledisek obecných morálních. Zatížení náměstí cizorodým novodobým provozem zpřístupňování soukromých garáží formou otevřené rampy vlomené do plochy jednoho z nejcennějších náměstí je zcela bezprecedentní záměr, který by neměl být společensky přijatelný obecně, tedy nejen z titulu památkové ochrany náměstí. (Relevantní výpis ze zápisu zasedání VR vám zasíláme v příloze).

Ze všech výše uvedených důvodů bylo proto doporučeno, aby záměr na zbudování podzemních garáží pod Zelným trhem byl Krajským úřadem Jihomoravského kraje v přezkumném řízení odmítnut a veškeré kroky k naplnění záměru pokládány z hlediska památkových hodnot MPR označeny za nepřípustné.

S pozdravem

Ing. arch. Naděžda Goryczková

generální ředitelka